Proč pes v bytě není problém i když slýcháte opak.

Uvažujete o pejskovi, ale zleva i zprava slyšíte, že bydlíte v bytě a tak byste na to měli raději zapomenout? Nemusíte si pořizovat malé plemeno, abyste mohli sdílet domácnost klidně i s velkým psem. A víte proč?

Názorově hluboko je zakořeněný názor, že pes patří na zahradu. Ale tento názor je stejně tak zastaralý, jako tvrzení, že krmíme své čtyřnožce zbytky od večeře. Jsou lidé, kteří mají pejska primárně jako hlídače, ale většina pejskařů mají svého psího kamaráda jako člena rodiny a ne každý pátý čech (podle statistického úřadu), který pejska má, bydlí v rodinném domě. Znamená to tedy, že si musím koupit malé plemeno, jako je třeba Bišonek, Francouzský buldoček nebo Yorkšírský teriér? Ale kdeže. 

Psi jsou společenští tvorové!

Oni jsou rádi s vámi. Když tedy pejsek bude celý život jen na zahradě, zvládne to, pokud je na to správně naučený. Ale bude opravdu šťastný? Některým plemenům to vadit nebude a šťastní opravdu budou, ale někteří samotu nebudou zvládat dobře a raději by domácnost sdíleli s vámi. Tím samozřejmě netvrdím, že mít psa na zahradě je chybou, ale určitě to není nutnost, pokud zvolíte jinak. Vše záleží na tom, na co pejska naučíte. 

Pes se na zahradě vždycky nevyběhá.

To je takový společensky rozšířený omyl, že dám pejska na zahradu a on si tam bude celý den běhat. Jasně že psi jsou rádi na zahradě, ale celý den tam neběhají dokolečka. Ani náhodou. Občas si začichá, občas si tam pohraje, zaběhá a pak si někam lehne a pospí si. V tom lepším případě. Známe i takový, kteří hledají i sebemenší skulinku, kudy by šlo jít prozkoumávat svět. Když budete mít pejska v bytě, bude se tam snažit zabavit a bude tam spát úplně stejně, jako když by byl na zahradě. Naopak lidé mohou sklouznout k tomu, že pes byl přeci celý den venku, tak ho pak pořádně nevyvenčí. Kdežto "byťáci" si jsou vědomi toho, že jejich pes potřebuje vyběhat, protože je v bytě málo prostoru a tak mu připnou vodítko a jdou na pořádnou procházku.

Vše má ale své ALE.

Byt má samozřejmě nějaké své omezené možnosti. Jak tedy na bezproblémový pobyt pejska v bytě? Zde je několik zásad.

Vyberte si plemeno psa, které sedí k vašemu životnímu stylu.

Do bytu si nutně nemusíte pořizovat malého pejska, ale pokud nejste aktivní člověk a pořídíte si aktivní plemeno, může to znamenat problém. Dobrým příkladem jsou třeba psi plemene Sibiřský Husky, kteří jsou smutným příkladem toho, kolik lidí toto plemeno nezvládlo a jsou jich plné útulky. Aktivní pes totiž často neznamená, že potřebuje jen víkendový pohyb, ale i kvalitní pohyb v týdnu. Pokud jste tedy jen víkendový sportovec, pořiďte si plemeno, které víkendové výlety zvládne, ale nebude mít velké nároky na pohyb obecně.

Posuďte také už před pořízením pejska realisticky svůj životní styl, protože když si pořídíte pejska s tím, že on vás donutí sportovat, často ke změně v dlouhodobém horizontu nedojde a sklouznete ke svým starým návykům a pejsek pak nebude šťastný, jelikož nebude uspokojována jeho potřeba pohybu.

Dalším příkladem jsou třeba psi plemene Jack Russell teriér, kteří jsou co se velikosti týče, zástupci malého plemene, ale jeho životní energie jej řadí do kategorie aktivních psů. Potřebuje tedy spoustu aktivit, aby se zabavil, byl šťastný a nedělal rošťárny z nudy.

Výchova a výcvik jsou alfou a omegou.

Štěňátko je jako malé miminko. Musíte ho všechno naučit a věnovat se mu. Když si pořídíte pejska, musíte počítat s tím, že minimálně první půl rok s ním bude opravdu velmi intenzivní. Pro bezproblémový život v bytě musíte pejska postupně navyknout na samotu a také usměrňovat jeho energii tím, že místo ničení vaší domácí výbavy mu nabídnete hračku, která bude atraktivnější, než nohy u vašeho jídelního stolu. 

Dobrým pomocníkem může být i chůvička, za její pomoci budete pozorovat, co váš pes doma dělá když tam nejste, a podle toho budete situaci přizpůsobovat. Existuje řada triků, jak pejska doma zabavit. Jeden z nejjedodušších způsobů je jej nechat koukat se z okna :) Děje se toho tam tolik, že ho to na chviilku dokáže zabavit a může se tam v průběhu dne chodit koukat, co se vě světě děje.

Nejdůležitější je prevence separační úzkosti, která se často projevuje nevhodným chování psa, když je doma sám. Od ničení všeho co je okolo, po hlasité štěkání. 

Venčení na 5 minut nestačí.

Psi mají rádi řád a stabilitu. Proto je opět dobré přemýšlet nad tím, co bude u vás doma fungovat dlouhodobě. Máte čas jít ráno se svým psem na 15 minut a přes oběd ho stíháte opravdu jen vyvenčit? Tak to tak držte, pejsek si pak zvykne, že větší procházka přijde naopak až večer a bude s tím počítat. Mnohdy můžete zajít do psího parku, kde se váš pejsek bezpečně unaví se svými psími kamarády. Potřebu aktivity psa je zapotřebí posuzovat nejen podle plemene, ale i věku psa. Štěňátka často vypadají, že mají energie na rozdávání, ale opak bývá často pravdou. A paradoxně díky tomu, že jsou přetažení ještě více "zlobí". Nenechte se ani uchlácholit tím, že váš pes má "ADHD" které jste mu sami diagnostikovali, ale naučte svého psa i odpočívat.

Jak tedy zabavit psa doma?

K tomuto účelu slouží například plnící hračky pro psy, nebo okusování jeleního parůžku (vše s ohledem na zkušenosti a bezpečnost psa). S hračkami si pes nebude doma hrát celou dobu, ale měl by mít přístup k nějaké kousací parádě, aby ji ve chvílích, kdy nebude vědět coby, našel. Pokud jste pejska na samotu naučili, ví, že se vrátíte. Měli byste myslet i na prevenci, proto je dobré z domácnosti odklidit nebezpečné předměty nebo jiné věci, které by pejska ve chvílích nudy mohly lákat. Fyzicky unavit psa bývá občas složité. Ale psa lze unavit i mentálně. Když si s ním třeba 10 minut před odchodem potrénujete základní cviky, budete mít nejen vytrénovaného psa, ale i psa, který musel intenzivně přemýšlet a snažit se, a to ho unaví. Svého psa můžete unavit tedy nejen společným tréninkem, ale i čichacími dečkami, nebo hlavovami pro psy. Nejdůležitější v celém procesu je naučit psa být doma sám tak, aby byl v pohodě, věděl že se vrátíte a pak se mu budete věnovat. A v tomto směru je jedno, jestli pes bydlí v bytě, nebo na zahradě.

A jaké jsou vaše zkušenosti? Podělte se o ně v diskuzi.

Markéta Bělíková